Hodnoty, úspěch a láska

Václav postavil úspěch proti lásce. A v obou případech ho řídil strach!

Autor: Charlie Greenberg

Příběh vychází ze skutečné práce s klientem. Jméno a některé okolnosti jsem změnil, aby nebylo možné poznat konkrétního člověka.

Václav chtěl být úspěšný muž.

Vybudovat firmu. Zabezpečit děti. Držet slovo a být člověkem, na kterého je spoleh.

Současně chtěl žít laskavě.

Pomáhat lidem. Dělat věci nezištně. Nerozhodovat se jenom podle peněz a vlastního prospěchu.

Tyto dvě části ale stavěl proti sobě.

Když pracoval, měl pocit, že musí pořád přidávat.

„Ještě to není dost dobré,“ říkal si. „Musím víc makat. Musím toho dokázat víc.“

Když chtěl být laskavý, šel do druhého extrému.

Rozdal čas. Energii. Pomoc. Ustoupil, aby byli spokojení ostatní.

„Kdybys ležel na smrtelné posteli a měl dát jednu radu svému oblíbenému vnukovi, co bys mu řekl?“ zeptal jsem se ho.

Václav odpověděl:

„Miluj nezištně.“

To byla jeho skutečná hodnota.

Jenže Václav si nezištnou lásku přeložil jako povinnost rozdat se všem kolem sebe.

Řekl jsem mu:

„Nemusíš si vybrat, jestli budeš úspěšný, nebo laskavý. Můžeš být pracovitý a laskavý. Můžeš vydělávat peníze a současně milovat bez kalkulu.“

Problém nebyl v penězích.

Ani v lásce.

Problém byl, co obě části pohánělo.

V práci ho řídil strach, že není dost dobrý.

V pomoci druhým ho řídil strach, že bez sebeobětování nebude dobrým člověkem.

Výsledek byl pokaždé stejný.

Václav dělal víc, než skutečně chtěl.

„Všímej si během dne okamžiků, kdy se tyto dvě části perou,“ poradil jsem mu. „Kdy jedna říká: Musíš víc vydělat a něco dokázat. A druhá: Nesmíš myslet na sebe, musíš se rozdat.“

Jeho úkol nebyl jednu z nich umlčet.

Měl si během dne zapisovat konkrétní chvíle, kdy ho jedna část tlačí k výkonu a druhá k tomu, aby se rozdal. A u každé zachytit, kvůli čemu se právě perou.

Teprve z těch skutečných situací mohl poznat, kdy jedná podle svých hodnot a kdy znovu jenom poslouchá jeden ze svých strachů.

Ve své knize MUŽ 21 pokládám podobnou otázku: Co bys během jediné minuty doporučil svému pravnukovi na smrtelné posteli? Právě tam často najdeš hodnotu, kterou chceš skutečně žít.

Václav během jednoho rozhovoru nespojil práci, peníze, lásku a pomoc druhým do dokonalého života.

Pořád v něm zůstaly obě obavy.

Když odpočíval, měl někdy pocit, že málo pracuje.

Když odmítl pomoct, ozvalo se, že myslí jenom na sebe.

Změnilo se ale to, že už nemusel každou tuto větu automaticky poslechnout.

Václav si myslel, že musí zvolit peníze, nebo srdce.

Ve skutečnosti potřeboval přestat používat výkon jako důkaz vlastní hodnoty a lásku jako jiné slovo pro sebeobětování.