Erekce a strach ze selhání

Lukáš čekal, jestli ho penis zase zradí. Proto jsme připravili i sex bez erekce!

Autor: Charlie Greenberg

Příběh vychází ze skutečné práce s klientem. Jméno a některé okolnosti jsem změnil, aby nebylo možné poznat konkrétního člověka.

Lukáše trápila erekce několik let.

Začalo to během jednoho sexu, kdy se mu penis nepostavil. Mohla za tím být únava, stres nebo alkohol. To už dneska nikdo nezjistí.

Jenže Lukáš z jednoho večera udělal rozsudek.

Při další intimní situaci už neřešil ženu před sebou. Čekal, jestli se to stane znovu.

A teď se měl o víkendu setkat se ženou, která se mu líbila. Věděl, že tentokrát pravděpodobně dojde i na sex.

„Po dlouhé době se na to těším,“ řekl mi. „Obavy tam jsou, ale už je to jiné. Jenom mi tam občas vyskočí: Co když se ti zase nepostaví, do pí**?“

Při posledním rande se líbali. Žena se jeho penisu ani nedotkla a Lukáš cítil, že je vzrušený přibližně na padesát procent.

Místo radosti mu v hlavě okamžitě naskočila další otázka:

„Co se stane, až mi na penis sáhne?“

„A co tě napadlo jako první?“ zeptal jsem se.

„Že se mi stáhne.“

Největší strach mu nedělal samotný měkký penis.

Děsila ho chvíle potom.

Žena mu sáhne do rozkroku. Penis změkne. Ona si toho všimne. A Lukáš nebude vědět, co má udělat.

Proto jsme se nepřipravovali jenom na možnost, že mu bude stát jako raketa.

Řekl jsem mu:

„Projdi si předem všechny možnosti. Sáhne ti na penis a on změkne. Co uděláš? Bude napůl tvrdý. Co uděláš? Bude ti stát. Co uděláš?“

Lukáš měl v hlavě jenom dvě možnosti.

Buď mu penis stojí a všechno je v pořádku. Nebo se stáhne a on selhal.

Jenže měkký penis neznamená, že musí skončit všechno ostatní.

Může ženu dál líbat. Může ji dráždit jazykem na klitorisu. Může jí říct, co se s ním děje, místo aby začal v hlavě řešit, jak rychle erekci zachrání.

„Když si každou možnost promyslíš předem, nebudeš ji muset vymýšlet ve chvíli, kdy už jsi ve stresu,“ vysvětlil jsem mu. „Ať se stane cokoliv, víš, jak můžeš pokračovat.“

Lukáš přitom dlouho dělal přesný opak.

Snažil se strach z erekce umlčet. Chtěl ho rozbít. Dokázat mu, že penis tentokrát fungovat bude.

„Já jsem to chtěl doslova rozbít,“ přiznal. „Někdy to fungovalo, někdy ne. Teď to konečně přijímám. Vím, že to tam je, ale pracuju s tím.“

„Přijmout neznamená souhlasit,“ řekl jsem mu. „Neznamená to říct si: Tak dobře, už nikdy nebudu mít sex a budu si jenom honit. Znamená to přestat předstírat, že ten strach necítíš, a přesto se rozhodnout, co uděláš.“

Proto jeho příprava na další sex nebyla:

„Tentokrát se mi musí postavit.“

Byla:

„Když mi bude stát, vím, co udělám. Když bude penis napůl tvrdý, vím, co udělám. A když změkne, pořád můžu být se ženou, líbat ji a dovést ji k orgasmu jinak.“

Lukáš si myslel, že potřebuje získat jistotu, že ho penis tentokrát nezradí.

Takovou jistotu mu nikdo dát nemohl.

Mohl se ale připravit tak, aby jedna změna erekce nerozhodla o celém sexu.