Vztah a vlastní hodnota

Jiří hledal hlubokou lásku. Ve skutečnosti chtěl důkaz, že za něco stojí!

Autor: Charlie Greenberg

Příběh vychází ze skutečné práce s klientem. Jméno a některé okolnosti jsem změnil, aby nebylo možné poznat konkrétního člověka.

Jiří chtěl opravdový vztah.

Ne krátké dobrodružství. Ne několik schůzek a konec. Mluvil o hluboké lásce, blízkosti a o ženě, se kterou bude sdílet obyčejný život.

Jenže jeho vztahy měly zvláštní průběh.

Když si nebyl jistý, jestli ho žena chce, přemýšlel o ní pořád.

Snažil se. Hledal způsob, jak ji získat. Každá její zpráva pro něj byla důležitá.

Když ale žena ukázala jasný zájem, Jiří začal ustupovat.

Najednou si nebyl jistý, jestli ji vlastně chce.

„Když žena chce, utíkáš,“ připomněl jsem mu během našeho hovoru.

Jiří se bránil tím, že jenom hledá správnou partnerku.

Proto jsem mu položil jednoduchou otázku:

„Kdybychom z toho vztahu odstranili sex, chtěl bys s tou ženou pořád být?“

U jedné ženy odpověděl okamžitě.

„Ano. Určitě.“

Bavilo ho s ní mluvit. Zajímalo ho, co prožívá. Chtěl s ní trávit čas, i kdyby ten večer neskončil v posteli.

U druhé ženy začal přemýšlet.

„Nevím,“ řekl po chvíli.

A právě to nevím bylo důležitější než všechny předchozí řeči o hluboké lásce.

Jiří u ní silně vnímal, že ho chce. Přitahovala ho. Sex byl skvělý. Její zájem mu dával pocit, že je pořád mužem, kterého může žena chtít.

Ale když jsme odstranili sex a potvrzení jeho hodnoty, nedokázal říct, jestli ho zajímá ona sama.

Řekl jsem mu:

„Možná nehledáš jenom hlubokou lásku. Možná hledáš vztah, ve kterém si konečně dokážeš, že za něco stojíš.“

V knize MUŽ 21 se vracím k tomu, co se stane, když muž nechá svoji hodnotu určovat výsledkem, výkonem nebo reakcí druhých lidí.

Jiří nepotřeboval další ženu jako důkaz. Potřeboval oddělit vlastní hodnotu od toho, jestli ho právě tato žena chce.

Tohle měnilo celý problém.

Jiří si myslel, že neumí najít správnou ženu.

Jenže on si ženy často nevybíral podle toho, kým jsou.

Vybíral si je podle toho, jaký pocit mu jejich zájem dával o něm samotném.

Když ho žena nechtěla, potřeboval ji získat.

Když ji získal, důkaz byl hotový a jeho zájem mohl zmizet.

Proto jsme přestali řešit, jestli je další žena dost krásná, chytrá nebo sexuálně přitažlivá.

Vracel jsem ho k jedné stejné otázce:

„Kdybychom z toho vztahu odstranili sex, chtěl bys s tou ženou pořád být?“

Ta otázka mu nedala okamžitou odpověď, se kterou ženou má žít.

Ani mu nezaručily, že už nikdy neuteče ve chvíli, kdy se k němu některá žena přiblíží.

Udělaly něco menšího.

Oddělily touhu po konkrétní ženě od touhy získat skrze ni potvrzení vlastní hodnoty.

Jiřího první úkol proto nebyl najít ještě hlubší lásku.

Bylo to přestat používat vztah jako vysvědčení, že je dost dobrý.